Na drobnou galanterii se velmi dobře hodí hovězí kůže nebo kozina o tloušťce od 1,0 mm do 1,5 mm. Je to dáno tím, že výrobky jako peněženky, pouzdra na karty nebo řemínky k hodinkám se obvykle skládají z mnoha vrstev materiálu položených na sebe. Když k sobě sešíváte tři kapsičky na karty a základní vrstvu, každý zlomek milimetru má obrovský vliv na konečnou tloušťku a funkčnost výrobku. Sestavení peněženky z tlustých plátů kůže připomíná pokus ohnout knihu v pevné vazbě – materiál klade odpor, hrany se nevzhledně rozjíždějí a samotný předmět je v kapse nepraktický a objemný. Výběr správného, tenkého materiálu je naprostým základem, bez kterého váš projekt nezachrání ani ty nejpokročilejší technické dovednosti.
Jaká tloušťka kůže je vhodná na galanterii
Ve světě drobné galanterie pracujeme se zlomky milimetrů a rozdělení rolí jednotlivých prvků je velmi striktní. Optimální rozmezí tloušťky je 0,8 mm až 1,8 mm v závislosti na tom, jaký konkrétní díl právě vyřezáváte.
Na vnitřní kapsičky u peněženek typu bifold (skládacích napůl) nebo u tenkých pouzder na karty (cardholderů) byste měli používat kůži o tloušťce od 0,8 mm do maximálně 1,2 mm. Když na sebe naskládáte tři takové kapsičky, získáte na hraně celkovou tloušťku zhruba 3,0–3,6 mm. To je rozměr, se kterým se snadno pracuje, dobře vypadá a umožňuje rovnoměrné zapravení hran. Naopak na vnější vrstvu peněženky (tzv. obal) potřebujete materiál o něco silnější, který dodá celku strukturu a stabilitu. Zde skvěle poslouží kůže o tloušťce 1,5 mm nebo 1,8 mm. Takový rozdíl v tloušťce mezi vnitřkem a vnějším obalem je v profesionálním brašnářství standardem.
Řemínky k hodinkám se řídí podobnými pravidly, i když technika jejich výroby je odlišná. Klasický řemínek se zřídka vyrábí z jedné silné vrstvy. Většinou se používá kůže o tloušťce 1,0 mm až 1,5 mm, která se k sobě slepí vnitřními stranami (rubem k rubu neboli masnou stranou k sobě). Tímto způsobem skryjete surovou stranu kůže a řemínek získá elegantní líc po obou stranách, přičemž dosáhne finální tloušťky 2,0–3,0 mm. Doprostřed se často vlepují dodatečné výplně, které řemínku dodají vypouklý profil.
Častou chybou začínajících brašnářů je nákup jednoho univerzálního kusu kůže o tloušťce 2,5 mm s úmyslem vyrobit peněženku. Takový materiál je zkrátka příliš silný. Přehnutí peněženky z takové kůže napůl bude vyžadovat obrovskou sílu a samotný výrobek se nevejde do standardní kapsy u kalhot. Sešití takto hrubého sendviče materiálů si navíc vynutí použití velmi velkého sedlářského nářadí, což drobné galanterii ubírá veškerou eleganci.
Jaký druh činění zvolit
Výběr mezi třísločiněnou a chromočiněnou kůží v drobné galanterii nedefinuje jen vzhled předmětu, ale především techniky, které budete muset použít k jeho dokončení. Oba druhy zde mají své místo, ale vyžadují zcela odlišný přístup.
Třísločiněná kůže je velmi oblíbenou volbou pro klasické, pevné peněženky a pouzdra. Její největší výhodou v kontextu galanterie je to, jak se chová na hranách. Hrany takové kůže lze snadno zabrousit a následně vyleštit do zrcadlového lesku pomocí přípravku Tokonole a dřevěného hladítka (wood slicker). Tento proces, tedy zapravení hran, uzavírá vlákna a chrání materiál před třepením. Třísločiněná kůže krásně stárne, časem na slunci tmavne a získává unikátní patinu. Pokud kupujete třísločiněnou kůži již povrchově upravenou a probarvenou z koželužny (jako je například oblíbená Maya, vlajková kůže našeho e-shopu), pamatujte, že na povrch líce nepřijme žádné další barvy na kůži ani vosky. V takovém případě se soustředíte výhradně na řezání, šití a leštění hran. Za zmínku také stojí, že u takto tenkých materiálů (pod 2,0 mm) se neprovádí hluboké ražení ani se nepoužívají raznice do kůže na vzory, protože kůže je příliš tenká na to, aby udržela reliéf bez proražení skrz naskrz.
Naopak chromočiněná kůže je materiál měkký, pružný a často zcela odolný vůči vodě. Skvěle se hodí na dámské peněženky, měkká pouzdra na brýle nebo malé kabelky, které se po ušití obracejí naruby. Proces činění chromovými solemi však způsobuje, že tato kůže nepoddává leštění hran. Použití Tokonole na hranu chromočiněné kůže k ničemu nevede – vlákna zůstanou volná a budou se třepit. Proto při práci s tenkou chromočiněnou kůží musíte použít jiné techniky. Hrany se nejčastěji natírají speciální hustou barvou na hrany (edge paint), která vytváří gumový povlak, nebo se používá technika zakládání hran (ztenčený okraj kůže se ohne a přilepí, čímž se surový řez skryje uvnitř). Chromočiněnou kůži se nikdy nepokoušejte barvit barvami z řady Fiebing's Pro Dye – tento materiál je zkrátka nevsákne.
Na co si dát pozor
Práce s tenkou kůží vyžaduje preciznost a odpovídající dílenské zázemí. Při plánování galanterního projektu musíte promyslet několik klíčových technických aspektů.
Tuhost materiálu. Tloušťka není všechno. Dva kusy kůže o tloušťce 1,2 mm se mohou chovat naprosto odlišně. Tenká třísločiněná kůže dokáže být tuhá téměř jako karton, což usnadňuje vkládání a vytahování karet z peněženky. Tenká chromočiněná kůže bude volně klesat pod vlastní vahou. Vždy vybírejte tuhost podle funkce – měkká kůže na kapsičky způsobí, že se o ni budou karty při zasouvání zasekávat.
Výběr nářadí a nití. Tenká kůže vyžaduje jemné detaily. K vyrážení otvorů pro ruční (sedlářský) steh byste měli používat děrovač na švy s malou roztečí hrotů, nejčastěji 3 mm nebo 4 mm. Větší rozteče, v řádu 5 mm nebo 6 mm, způsobí, že malá peněženka bude působit neohrabaně a švy ovládnou celý projekt. K hustým otvorům musíte zvolit odpovídající nit. Silná voskovaná nit v tomto případě nepřipadá v úvahu. Vyberte tenké polyesterové nitě, jako jsou Slam nebo Vinymo MBT, o tloušťce zhruba 0,4 mm až 0,6 mm. Zajistí pevný spoj, ale krásně se schovají v linii šití.
Srážení hran. Před nanesením přípravku Tokonole na hrany třísločiněné kůže musíte seříznout ostré rohy materiálu. Na tenkou galanterní kůži (1,0–1,5 mm) potřebujete velmi malý hranořízek (edge beveler). Vhodné budou velikosti #0 nebo #1. Použití příliš velkého hranořízku, například #3, odřízne příliš mnoho materiálu a zničí hranu tenké kůže, místo aby ji jen jemně zaoblilo.
Ztenčování (kosení / skiving). I při správně zvolené, tenké kůži mohou být místa, kde se setkávají čtyři nebo pět vrstev materiálu, příliš silná. Pokročilí brašnáři používají nůž na kůži ke ztenčení okrajů kůže před jejím sešitím. Odebírají vrstvu rubu na samém okraji, čímž zredukují tloušťku dílu na polovinu těsně u samotné hrany. Díky tomu si střed peněženky zachovává svou pevnost, ale hrany zůstávají štíhlé a elegantní.
Doporučené kůže z naší nabídky
Při kompletování materiálů na drobnou galanterii se vyplatí hledat kůže se stabilním lícem a odpovídající hustotou. Níže uvádíme několik tipů, jak se orientovat v našich zásobách.
Pokud navrhujete o něco těžší galanterii, například malou kabelku přes rameno, pevné pouzdro na sedlářské nářadí nebo vnější obal bytelné motorkářské peněženky (biker wallet), budou se vám hodit hotové Tenké pásy 2–2,5 mm. Ačkoli pro klasickou bifold peněženku je to příliš mnoho, u projektů vyžadujících pevnější strukturu vám tento formát ušetří spoustu času při ručním řezání rovných pásů.
Pro velmi jemné práce doporučujeme poloviny usní nebo krupóny z naší vlajkové série Maya. Tato kůže má tloušťku zhruba 1,4 mm, což z ní dělá mimořádně univerzální základ pro peněženky a pouzdra. Její tovární povrchová úprava znamená, že se nemusíte starat o barvení líce – stačí se soustředit na precizní řezání, zapravení hran horkým rýhovačem (creaser) a rovnoměrný steh.
Související
Než se pustíte do řezání materiálu na svou první peněženku, podívejte se na další články, které vám usnadní práci:
