Dosažení maximální ostrosti nože, srovnatelné s břitvou, nekončí u vodních kamenů nebo diamantových brousků. I ta nejjemnější zrnitost kamene zanechává na řezné hraně mikroskopické otřepy, kterým se běžně říká jehla. Vyhlazení řezné hrany na kůži je jako rozčesávání zacuchaných vlasů hustým hřebenem – mikroskopické ocelové zoubky na ostří je třeba narovnat a uspořádat do jednoho souvislého směru. Přesně k tomu slouží kožený obtahovací řemen. Jde o jednoduchý řemeslný nástroj skládající se z kusu pečlivě vybrané kůže nalepené na pevném podkladu, na kterou se nanáší abrazivní lešticí pasta.
Výroba vlastního obtahovacího řemene (často označovaného jednoduše jako obtahovák nebo prkénko) je skvělý projekt pro začátečníky. Nevyžaduje pokročilé brašnářské techniky a získáte díky němu nástroj, který vám bude v dílně sloužit dlouhá léta. V tomto návodu projdeme celým procesem: od výběru vhodného kusu dřeva a kůže, přes správné lepení, až po techniku nanášení pasty a samotné obtahování (leštění ostří). Tento postup zvládnou i úplní začátečníci, avšak vyžaduje naprostou přesnost ve fázi přípravy podkladu – jakákoliv nerovnost dřeva se přenese na kůži, což znemožní správné vedení nože.
Co budete potřebovat
K výrobě oboustranného obtahovacího řemene na nože, který vám umožní pracovat se dvěma různými zrnitostmi pasty (nebo mít jednu stranu s pastou a druhou čistou), si musíte připravit několik základních materiálů a dílenského nářadí.
Materiály:
- Dřevěný podklad: Potřebujete rovnou, plochou desku z tvrdého dřeva. Nejlépe poslouží buk, dub nebo jasan. Jehličnaté dřevo (borovice, smrk) je příliš měkké a snadno se do něj dělají otlaky. Optimální rozměry pro dílenský obtahovací řemen jsou přibližně 25 až 30 cm na délku, 4 až 6 cm na šířku a minimálně 1,5 cm na tloušťku, aby se deska pod tlakem neprohýbala.
- Kůže na obtahování nože: Budete potřebovat dva kusy kůže (jeden na každou stranu desky). Nejlepší volbou je třísločiněná kůže o tloušťce od 2,5 mm do 3,5 mm (tzv. jucht). Je tuhá, tvrdá a vytváří dokonale rovnou plochu, která nezaoblí řeznou hranu. Začátečníci se občas ptají, zda se na obtahovací řemen hodí chromočiněné hovězí kůže. Odpověď zní: lze je použít jako nosič pro velmi agresivní pasty, protože jsou měkčí, nicméně pro precizní finiš a závěrečné leštění nemá tvrdá třísločiněná kůže konkurenci.
- Lepidlo na kůži: Nejlépe se osvědčí silné kontaktní lepidlo na kůži (např. Butapren nebo profesionální brašnářská lepidla). Je důležité, aby po zaschnutí vytvořilo tenký, pružný spoj, který pod povrchem kůže neudělá hrudky.
- Lešticí pasta: Abrazivní prostředek v podobě tvrdé kostky. Nejoblíbenější je zelená pasta (oxid chromitý), která má jemnou zrnitost a skvěle leští ocel do zrcadlového lesku. Vyplatí se mít po ruce také bílou pastu (oxid hlinitý) pro finální zaleštění.
Nářadí:
- Nůž na kůži: Ostrý odlamovací nůž, kruhový řezák nebo tradiční sedlářský půlkulatý nůž (round knife) na oříznutí kůže.
- Brusný papír: Zrnitost 120 a 240 pro zarovnání dřevěné desky před lepením.
- Hranořízek (edge beveler): Velikost #1 nebo #2. Volitelný nástroj, který poslouží ke stržení ostrých hran kůže po jejím nalepení, aby se o ně nůž při práci nezadrhával.
Krok za krokem
Výroba obtahovacího řemene je proces, který vyžaduje trpělivost. Nejdůležitější je nespěchat při přípravě povrchu a samotném lepení. Ani ta nejdražší lešticí pasta nebude fungovat správně, pokud bude kůže zvlněná kvůli hrudkám lepidla nebo křivému dřevu.
Krok 1: Příprava a zarovnání dřevěného podkladu
Prvním krokem je ujištění, že je váš dřevěný podklad absolutně rovný. Vezměte kovové pravítko a přiložte ho hranou k desce proti světlu – pokud vidíte prosvítat světlo, dřevo je zkroucené. Položte arch brusného papíru (zrnitost 120) na rovnou pracovní desku a přebruste dřevo tak, že jím budete po papíru přejíždět. Tento postup zaručuje, že zarovnáte celou plochu a nevytvoříte v ní lokální prohlubně.
Když je deska z obou stran rovná, přejděte na papír o zrnitosti 240, abyste odstranili hlubší rýhy. V této fázi také můžete zaoblit hrany na jednom konci desky a vyvrtat otvor pro koženou šňůru – usnadní to zavěšení obtahovacího řemene v dílně. Dřevo důkladně zbavte prachu pomocí suchého hadříku nebo stlačeného vzduchu.
Na co si dát pozor: Nebruste desku tak, že budete držet brusný papír v ruce. Tímto způsobem vždy zaoblíte hrany a vytvoříte uprostřed vyboulení. Vždy pracujte na rovné desce stolu.
Typická chyba: Ignorování zakřivení dřeva. Nalepení kůže na vypouklou desku způsobí, že se nůž při obtahování dotkne řemene pouze v jednom bodě, což znemožní rovnoměrné vyleštění celé řezné hrany.
Krok 2: Výběr stran kůže a její oříznutí
Pravá kůže má dvě různé strany: hladký líc (vnější strana) a chlupatý rub neboli mizdru (vnitřní strana od masa). Při výrobě oboustranného obtahovacího řemene je nejlepší nalepit jeden kus kůže rubovou stranou nahoru a druhý lícem nahoru.
Rubová strana (mizdra) díky své porézní a lehce drsné struktuře skvěle přijímá a drží tvrdé lešticí pasty. Líc je hladký a tvrdý – můžete na něj nanést pastu s velmi jemnou zrnitostí, nebo jej nechat zcela čistý pro závěrečné leštění nasucho.
Položte desku na plát kůže a obkreslete ji šídlem nebo tužkou s přidáním zhruba 5mm přesahu na každé straně. Vyřízněte dva takové obdélníky. Nikdy se nesnažte vyříznout kůži rovnou na přesný rozměr desky – mnohem přesněji to uděláte až po přilepení.
Na co si dát pozor: Ujistěte se, že na vyříznutých kusech kůže nejsou hluboké jizvy, škrábance ani záhyby. Pracovní plocha musí být bezchybná.
Typická chyba: Výběr příliš tenké kůže (např. 1 mm). Tenká kůže dostatečně neodpruží tlak a po nanesení lepidla může ztvrdnout jako plast, čímž ztratí své lešticí vlastnosti.
Krok 3: Nanášení kontaktního lepidla
Nyní je čas na trvalé spojení materiálů. Pracujte v dobře větrané místnosti. Naneste tenkou, rovnoměrnou vrstvu kontaktního lepidla na jednu stranu desky a na příslušnou stranu prvního kusu kůže (pokud chcete mít rub nahoře, lepidlo nanesete na líc). K rozetření lepidla použijte plastovou špachtli nebo kousek tvrdého kartonu. Vrstva musí být velmi tenká a hladká – žádné stékající kapky ani hrudky.
Kontaktní lepidlo na kůži vyžaduje čas na odpaření rozpouštědel. Obvykle to trvá 10 až 15 minut. Dotkněte se povrchu lepidla prstem – pokud je na dotek suchý a netáhne se, materiály jsou připraveny ke spojení. Přiložte kůži k desce (pamatujte, že máte materiálový přesah) a silně přitiskněte. Nejlepší je k tomu použít dřevěný brašnářský váleček a válet od středu směrem ven, abyste vytlačili případné vzduchové bubliny. Postup zopakujte pro druhou stranu obtahovacího řemene.
Na co si dát pozor: Spojení kontaktním lepidlem je okamžité a velmi pevné. Po přiložení kůže na dřevo už nemáte možnost s ní pohnout, proto miřte pečlivě.
Typická chyba: Nanesení příliš silné vrstvy lepidla a spojení materiálů za mokra. Lepidlo uzavřené mezi dřevem a kůží správně nezaschne, kůže se bude odlepovat a zespodu se vytvoří tvrdé boule, které zničí rovinu řemene.
Krok 4: Zarovnání hran a srážení
Když lepidlo pevně zatuhne (vyplatí se počkat několik hodin), musíte odříznout přebytečnou kůži, která přesahuje obrys dřevěné desky. Položte řemen na řezací podložku, vezměte ostrý odlamovací nůž a veďte ostří naplocho podél boční stěny desky. Dřevo vám poslouží jako vodítko. Řežte pomalu a používejte ostrou část čepele, abyste nepotrhali vlákna kůže.
Po odříznutí přebytku budou hrany kůže pod úhlem 90 stupňů, což vytváří ostrou hranu. Při obtahování nože je velmi snadné o tuto hranu zavadit ostřím a kůži naříznout. Abyste tomu předešli, použijte hranořízek (edge beveler) ve velikosti #1 nebo #2 a strhněte horní hrany kůže podél celého řemene. Pokud jste použili tvrdou třísločiněnou kůži, hrana bude hladká a čistá.
Na co si dát pozor: Při odřezávání přebytku držte nůž na kůži naprosto svisle. Pokud čepel nakloníte pod desku, kůži podříznete a hranu tím oslabíte.
Typická chyba: Pokus o broušení hran kůže brusným papírem v této fázi. Broušení třepí vlákna a způsobuje, že je hrana nevzhledná a chlupatá. Čistý řez nožem je jedinou správnou metodou.
Krok 5: Nanesení lešticí pasty
Máte hotový kožený obtahovací řemen, je čas jej vybavit abrazivem. Lešticí pasta má nejčastěji podobu tvrdé kostky připomínající voskovku. Vezměte kostku a začněte jí třít o stranu řemene s rubem (chlupatou). Pohyby by měly připomínat vybarvování papíru pastelkou.
Tvrdá pasta může klást odpor. Pro usnadnění nanášení můžete povrch kůže jemně nahřát fénem – teplo změkčí vosky obsažené v pastě a umožní jí proniknout hlouběji do pórů kůže. Nemusíte řemen pokrývat silnou, neprůhlednou vrstvou. Stačí, když kůže změní barvu na odstín pasty (např. zelenou). Příliš mnoho pasty zafunguje jako mazivo a nůž po ní bude jen klouzat, místo aby se leštil.
Na co si dát pozor: Nanášejte pastu rovnoměrně. Silnější nánosy pasty na jednom místě vytvoří nerovnosti, které naruší úhel obtahování.
Typická chyba: Nanášení několika různých past na jednu stranu řemene. Pokud smícháte agresivní pastu s finální, celý povrch převezme vlastnosti té hrubší. Jedna strana kůže = jedna zrnitost pasty.
Krok 6: Technika obtahování nože
Obtahování na kůži se zásadně liší od práce na vodních kamenech. Na kameni často vedeme nůž ostřím napřed (proti srsti) a odebíráme ocel. Na kůži probíhá pohyb VŽDY hřbetem napřed (po srsti).
Položte obtahovací řemen naplocho na stabilní desku stolu. Přiložte nůž ke kůži blízko rukojeti a najděte správný úhel – měl by být stejný, pod jakým byl nůž broušen na kameni (obvykle mezi 15 a 20 stupni). Jemně táhněte nůž k sobě (hřbetem napřed) a zároveň jím posouvejte podél řezné hrany tak, aby na konci pohybu špička nože sjela z kůže.
Během pohybu netlačte nůž k desce. Váha samotné ruky a nože naprosto postačí. Po jednom protažení otočte nůž přes hřbet (nikdy přes ostří!) a proveďte stejný pohyb na druhou stranu. Udělejte 10 až 20 střídavých tahů.
Na co si dát pozor: Zpevněte zápěstí. Úhel vedení nože musí být po celou dobu pohybu konstantní. Změna úhlu na konci tahu zničí ostrost.
Typická chyba: Vedení nože ostřím napřed. Stačí jedna taková chyba k hlubokému naříznutí kůže na řemeni, což často vyžaduje výměnu celého pruhu kůže za nový.
Nejčastější chyby
I s dokonale vyrobeným obtahovacím řemenem může nedostatek správné techniky zhatit předchozí práci na kamenech. Zde je seznam nejčastějších pastí:
1. Příliš silný tlak: Jde o nejčastější chybu začátečníků. Kůže, a to i ta tvrdá, třísločiněná, se pod tlakem mírně prohýbá. Pokud nůž přitlačíte příliš silně, kůže se obtočí kolem řezné hrany a zaoblí ji (vytvoří tzv. konvexní hranu), čímž se nůž ztupí. Obtahování znamená jen jemné hlazení povrchu.
2. Příliš strmý úhel vedení: Pokud zvednete hřbet nože příliš vysoko, ostří se zaryje do kůže a seškrábne pastu, čímž zničí dříve vypracovaný profil hrany.
3. Neočištění ostří před obtahováním: Přechod z kamenů rovnou na řemen bez umytí nože je chyba. Částečky tvrdého abraziva z kamene se zaryjí do měkké kůže, trvale ji znečistí a poškrábou leštěnou ocel.
4. Otáčení nože přes řeznou hranu: Když dokončíte tah a chcete změnit stranu nože, vždy jej otáčejte s oporou o hřbet. Otočení přes ostří způsobí naříznutí kůže.
Co dál
Kožený obtahovací řemen je nástroj, který vyžaduje minimální, avšak pravidelnou údržbu. Časem lešticí pasta na povrchu zoxiduje, posbírá částečky oceli, získá tmavě šedou barvu a povrch bude kluzký. Tehdy je nutné seškrábnout starou vrstvu hranou tupého nože, kůži otřít a nanést čerstvou vrstvu pasty. Pokud k finálnímu leštění používáte stranu s čistým lícem, dbejte na to, aby na ni nespadla ani trocha abrazivní pasty z druhé strany.
Jakmile si osvojíte výrobu jednoduchých dílenských obtahovacích řemenů, můžete začít experimentovat. Mnoho řemeslníků vyrábí malé, profilované řemeny nalepené na dřevěných válečcích k leštění řezbářských dlát nebo zaoblených sedlářských nožů.
Dovednost práce s ocelí a kůží jde často ruku v ruce. Mnoho brašnářů si časem začne vyrábět vlastní sedlářské nářadí nebo opatřovat nože střenkou, čímž pronikají hlouběji do světa knifemakingu. Pokud vám naopak po výrobě řemene zbyde kousek surové třísločiněné kůže a budete si z ní chtít ušít jednoduché pouzdro na svůj čerstvě nabroušený nůž, pamatujte na správné ošetření materiálu. Veškeré přípravky k úpravě hran nebo impregnaci líce najdete v sekci chemie na kůži. Dobře nabroušený nůž a bezpečné, pevné pouzdro jsou základem každé dílny.
