Dokončování hran je ten okamžik v procesu tvorby, který nemilosrdně odděluje amatérské rukodělné pokusy od profesionálního brašnářství. Když pracujete s chromočiněnou kůží nebo s měkkými usněmi s volnější strukturou vláken, tradiční leštění hran (burnishing) zkrátka nebude fungovat. Vlákna takových kůží se vlivem tření nechtějí spojit a vyhladit. Právě tehdy přichází na řadu barva na hrany, známější pod anglickým termínem edge paint. Jde o techniku, kterou už desítky let používají luxusní módní domy při výrobě kabelek, opasků nebo peněženek, aby jim dodaly absolutně hladkou hranu, která je na dotek téměř jako plast. Úroveň obtížnosti tohoto procesu hodnotím jako středně pokročilou. Nevyžaduje obrovskou fyzickou sílu, ale vynutí si u vás andělskou trpělivost a pedantskou pečlivost.
Proces nanášení barvy na hranu připomíná budování základů a stavění zdi – pokud bude první vrstva křivá nebo plná děr, každá další vrstva tyto nedostatky jen zvýrazní. Nerovnosti řezu nelze zamaskovat silnou vrstvou barvy. Barva na hrany je hustá emulze, obvykle na bázi akrylu nebo polyuretanu, která po zaschnutí vytváří pružný, gumovitý povlak. Jejím úkolem je uzavřít vlákna kůže, chránit před vlhkostí a dodat estetický vzhled. V tomto průvodci vás provedu kompletním řemeslným procesem dokončování hran, který minimalizuje riziko praskání a olupování barvy po několika týdnech používání.
Co budete potřebovat
Vytvoření dokonalé hrany vyžaduje správnou sadu nářadí a chemie. Pokus nahradit specializované přípravky obyčejnou akrylovou barvou na papír nebo penetrační barvou na kůži (jako je Fiebing's Pro Dye) skončí katastrofou – hrana bude tvrdá, křehká nebo bude špinit. Než začnete pracovat, zkompletujte si následující výbavu.
Materiály:
- Kůže pro váš projekt: Tato technika se uplatní jak pro třísločiněné kůže, tak pro chromočiněné kůže. Tloušťka závisí na projektu, ale nejčastěji barvíme hrany tam, kde jsou k sobě slepeny dvě vrstvy kůže, každá o tloušťce 1,5 mm (což dává celkem 3 mm pracovní hrany).
- Plnicí podklad (Base Coat): Jde o naprosto klíčový, i když začátečníky často opomíjený přípravek. Base coat je bezbarvá nebo bílá hustá substance, která proniká hluboko do struktury vláken, zpevňuje je a vytváří hladký základ pro samotnou barvu. Bez podkladu bude kůže barvu „pít“, což by vás donutilo nanést i více než deset vrstev.
- Samotná barva: Profesionální barva na hrany kůže, dostupná v široké paletě odstínů. Můžete ji sladit s barvou lícové strany kůže (tón v tónu), nebo zvolit silný kontrast, například červenou barvu na hraně černé peněženky.
- Brusný papír: Budete potřebovat několik zrnitostí. Začněte na zrnitosti 220 pro zarovnání surové kůže, přejděte na 400 pro broušení prvních vrstev podkladu a skončete na 800 nebo 1000 pro finální vyhlazení před poslední vrstvou barvy.
- Lepidlo na kůži: Pokud barvíte hranu skládající se z několika vrstev materiálu, musí být k sobě dokonale a trvale slepeny až k samému okraji.
Nářadí:
- Brusný špalík: Nikdy nebruste hranu jen samotným papírem drženým v prstech. Použijte tvrdý špalík (dřevěný, korkový nebo z tvrdé gumy), abyste udrželi dokonale rovný úhel.
- Hranořízek (edge beveler): Sedlářské nářadí ke strhávání ostrých hran kůže. Pro hrany o celkové tloušťce kolem 3 mm bude vhodná velikost #1 nebo #2.
- Aplikátor na barvu: Máte několik možností. Nejoblíbenější je speciální rolovací aplikátor (edge paint roller), který umožňuje rychlé a rovnoměrné nanášení. Pro velmi tenké hrany nebo pro začátečníky skvěle poslouží obyčejné hladké šídlo nebo dokonce dřevěné párátko.
- Rýhovač na hrany (creaser) nebo sedlářská žehlička: Volitelné sedlářské nářadí, které ale posouvá práci na vyšší úroveň. Nahřátá žehlička taví a vyhlazuje nanesenou barvu, čímž drasticky zkracuje dobu práce a zlepšuje přilnavost.
Krok za krokem
Následující proces vyžaduje čas. Většinu tohoto času však zabere čekání na zaschnutí jednotlivých vrstev. Nesnažte se urychlit schnutí horkým vzduchem z fénu, protože barva by mohla začít bublat nebo praskat.
Krok 1: Perfektní řez a zarovnání hrany
Vše začíná u ostrého nože. Bez ohledu na to, zda používáte odlamovací nůž nebo tradiční nůž na kůži (půlměsíc), řez musí být veden kolmo k povrchu kůže. Pokud slepujete dvě vrstvy (např. přední a zadní díl peněženky), ujistěte se, že lepidlo na kůži dosahuje až k samému okraji. Po slepení a prošití (pokud šev vede blízko hrany) musíte okraj zarovnat.
Vezměte brusný špalík s papírem o zrnitosti 220. Opřete díl o tvrdou pracovní desku a začněte brousit hranu v jednom směru. Nedělejte pohyby „tam a zpět“, protože v případě měkkých chromočiněných kůží to povede k třepení vláken. Bruste tak dlouho, dokud nezmizí linie spoje vrstev a obě kůže nebudou tvořit jednu rovnou plochu. Pokud je hrana velmi nerovná, je někdy lepší odříznout milimetrový proužek materiálu ostrým nožem, než ho zdlouhavě obrušovat.
Na co si dát pozor: Hlídejte si úhel brusného špalíku. Musí svírat přesně 90 stupňů vůči lícové straně kůže. Pokud začnete špalík naklánět, hranu z jedné strany zakulatíte, což zničí konečný výsledek.
Typická chyba: Ponechání drobných mezer mezi slepenými vrstvami kůže. Barva na hrany není stavební tmel – po zaschnutí se vtáhne do mezery a zviditelní každý nedostatek.
Krok 2: Strhávání hran (fazování)
Když je hrana dokonale rovná, musíte strhnout její ostré rohy – jak ze strany líce, tak z rubové strany (nebo druhého líce, pokud je projekt oboustranný). K tomu slouží hranořízek. Pro standardní galanterní projekty (celková tloušťka 2 mm - 3 mm) použijte toto nářadí ve velikosti #1 nebo #2.
Přiložte hranořízek pod úhlem zhruba 45 stupňů a plynulým, jistým pohybem jej veďte podél celé délky hrany. Proč to děláme? Barva nanášená na ostrý, 90stupňový roh má tendenci stékat a po zaschnutí je v tomto místě nejtenčí a nejvíce náchylná k nárazům, což vede k jejímu odštípnutí. Stržení rohu vytvoří jemný oblouk, na kterém se barva rovnoměrně usadí a vytvoří estetickou, zakulacenou „kopulku“ (tzv. houbový efekt).
Na co si dát pozor: Hranořízek musí být pekelně ostrý. Pokud se nářadí tupí a vlákna spíše trhá, než řeže, musíte jej okamžitě naostřit na obtahovacím řemenu s lešticí pastou. Trhání měkké chromočiněné kůže zničí veškeré předchozí broušení.
Typická chyba: Příliš silné tlačení na hranořízek, což způsobuje zvlnění linie řezu. Pohyb by měl vycházet z ramene, nikoliv jen ze zápěstí, při stálém a lehkém tlaku.
Krok 3: Aplikace podkladu (Base Coat)
Čas na první chemii. Protřepejte lahvičku s podkladem. Naberte malé množství přípravku na rolovací aplikátor nebo hladké šídlo. Pokud používáte šídlo, ponořte jen jeho špičku a jemně táhněte kapku podél hrany. Podklad má proniknout do struktury kůže. První vrstva často mizí před očima, jak ji suchá vlákna absorbují.
Přípravek nanášejte v tenké vrstvě. Je mnohem lepší nanést dvě tenké vrstvy podkladu než jednu silnou, která se rozleje do stran. Po nanesení odložte díl k zaschnutí. V závislosti na chemii a podmínkách v dílně to potrvá od 20 minut do hodiny. Podklad se po zaschnutí stane matným a na dotek tvrdým.
Na co si dát pozor: Kontrolujte množství tekutiny na aplikátoru. Pokud jí nanesete příliš mnoho, podklad steče na lícovou stranu kůže. Pokud se tak stane, okamžitě jej setřete vlhkým hadříkem. Zaschlý podklad na líci se neuvěřitelně těžko odstraňuje a zablokuje možnost případného barvení nebo voskování tohoto místa.
Typická chyba: Přechod k nanášení barvy bez použití podkladu. Výsledkem je, že se samotná barva propadá do pórů kůže, hrana je drsná a proces vyžaduje nanesení 5–6 vrstev drahé barvy místo dvou.
Krok 4: Mezivrstvé broušení
Toto je fáze, kdy se děje kouzlo, ale zároveň ta, kterou většina začátečníků ze srdce nenávidí. Když je podklad zcela suchý, vezměte brusný papír o zrnitosti 400. Jemně, bez velkého tlaku, přebruste hranu. Uvidíte, že podklad začne matnět a prášit. Vaším cílem je seříznout všechny mikroskopické „chloupky“ kůže, které podklad zpevnil a nadzvedl.
Po broušení otřete hranu od prachu suchým hadříkem. Přejeďte po ní prstem – měla by být mnohem hladší než na začátku. Pokud stále vidíte zřetelné nerovnosti, naneste druhou, tenkou vrstvu podkladu, počkejte, až zaschne, a zopakujte broušení, tentokrát s použitím papíru 800. Ideálně připravená hrana před nanesením barvy by měla být hladká jako matný plast.
Na co si dát pozor: Nebruste příliš agresivně. Chcete pouze vyhladit vrstvu podkladu, nikoliv ji zcela sedřít a prokopat se zpět k surovým vláknům kůže.
Typická chyba: Ponechání brusného prachu na hraně. I ty nejdrobnější částečky zůstanou uvězněny pod vrstvou barvy, čímž vytvoří neestetické hrudky připomínající písek pod lakem.
Krok 5: Nanesení samotné barvy (odstínu)
Když je základ dokonale hladký, stává se nanášení barvy čistým potěšením. Promíchejte barvu na hrany – netřepejte lahvičkou příliš agresivně, abyste dovnitř nenahnali vzduch, raději ji válejte v dlaních. Použijte čistý aplikátor.
Barvu nanášejte pomalu a aplikátor veďte rovnoběžně s hranou. Barva by díky povrchovému napětí měla vytvářet mírně vypouklý povrch. Nechte ji přirozeně sednout. První vrstva barvy by měla zcela zakrýt podklad. Odložte díl k zaschnutí (obvykle zhruba 1–2 hodiny). Jakmile barva zaschne, lehce ji zmatněte papírem 800, odstraňte prach a naneste druhou, finální vrstvu. Dvě vrstvy barvy nanesené na kvalitní podklad obvykle zajistí perfektní, řemeslný výsledek.
Na co si dát pozor: Vzduchové bublinky. Pokud si během aplikace všimnete malé bublinky na mokré barvě, okamžitě ji propíchněte špičkou šídla nebo jehlou. Pokud zaschne, vytvoří kráter, který si vyžádá obroušení celé vrstvy.
Typická chyba: Snaha nanést jednu velmi silnou vrstvu barvy ve snaze ušetřit čas. Taková vrstva schne nerovnoměrně, na povrchu se krabatí a má obrovskou tendenci praskat při ohýbání hotového výrobku.
Krok 6: Tvarování za tepla (pokročilá technika)
Pokud vlastníte rýhovač na hrany (creaser) s odpovídající, profilovanou koncovkou na hrany, můžete tento krok zařadit do svého procesu. Funguje to nejlépe po nanesení a zaschnutí podkladu nebo první vrstvy barvy. Nahřejte rýhovač na střední teplotu (asi 60–80 stupňů Celsia – nesmí být příliš horký).
Přejeďte nahřátou koncovkou po nabarvené hraně. Teplo taví akryl/polyuretan obsažený v barvě a podkladu, okamžitě uzavírá póry a formuje dokonale hladký oblouk. Tato technika nahrazuje zdlouhavé broušení brusným papírem a neuvěřitelně zpevňuje hranu. Po použití rýhovače často stačí nanést už jen jednu, finální vrstvu barvy.
Na co si dát pozor: Teplota. Pokud bude rýhovač příliš horký, barva začne prskat, bublat a spálí se, čímž zničíte celý dosavadní proces. Teplotu vždy testujte na kousku nepotřebné kůže s nanesenou barvou.
Typická chyba: Zastavení rýhovače na jednom místě. Sedlářské nářadí musí být v neustálém, plynulém pohybu. Chvilka stání způsobí vtavení kovu do barvy a vznik neestetického důlku.
Krok 7: Schnutí a finální dokončení
Poslední vrstva barvy na hrany vyžaduje čas na úplné vytvrzení. Ačkoliv se může zdát na dotek suchá už po hodině, plná chemická vazba (síťování) trvá obvykle 24 až 48 hodin. Během této doby se snažte hranu příliš neohýbat.
Kvalitní barvy na hrany kůže nevyžadují dodatečnou ochranu. Mají v sobě zabudované ochranné vlastnosti a estetický, obvykle saténový nebo mírně lesklý finiš. Pokud však chcete dosáhnout absolutně hladkého skluzu, můžete po úplném vytvrzení hranu jemně přetřít měkkým bavlněným hadříkem s trochou tvrdého včelího vosku.
Na co si dát pozor: Nenanášejte na barvu na hrany přípravky typu Tokonole. Tokonole je prostředek pro dokončování hran surové kůže (zejména třísločiněné kůže) a rubové strany, který je založen na přírodních voscích a pryskyřicích. Do akrylového povlaku barvy nepronikne, pouze na povrchu vytvoří lepivou vrstvu, na kterou se bude chytat špína.
Typická chyba: Příliš brzké balení nebo intenzivní používání hotového výrobku. Čerstvá barva, která ještě plně nevytvrdla, je náchylná k otlačeninám.
Nejčastější chyby
I zkušeným řemeslníkům se při dokončování hran občas stane nějaký ten přešlap. Zde je přehled pastí, které nejčastěji zmaří hodiny vaší práce:
1. Zanedbání přípravy surové hrany. Barva není kouzelná hůlka. Pokud je hrana zvlněná, nerovnoměrně seříznutá nebo špatně slepená, barva to jen zdůrazní. Broušení surové kůže tvoří 70 % úspěchu.
2. Vynechání strhávání hran (edge beveling). Nanášení barvy na ostrý úhel 90 stupňů způsobí, že se barva v rozích rychle setře nebo odštípne. Hrana musí být zakulacená, aby ji barva mohla správně obemknout.
3. Broušení na měkkém podkladu. Pokud položíte díl na pracovní pěnu nebo měkký materiál a začnete brousit hranu, materiál se prohne a vy rohy nekontrolovaně obrousíte dokulata. Vždy bruste na tvrdé a rovné pracovní desce.
4. Špinavé nářadí. Zaschlá barva na válečku aplikátoru nebo na brusném špalíku se přenese na váš nový projekt v podobě tvrdých hrudek a rýh. Nářadí myjte v teplé vodě okamžitě po dokončení aplikace.
5. Nanášení další vrstvy na polosuchou předchozí vrstvu. Způsobuje to trhání schnoucího povlaku a vznik hlubokých rýh. Trpělivost je v tomto procesu měnou s nejvyšší hodnotou.
Co dál
Zvládnutí umění nanášení barvy na hrany otevírá dveře k tvorbě galanterie na té nejvyšší úrovni. Jakmile si budete jistí v kramflecích u základních barev, můžete začít experimentovat. Zkuste vytvářet hrany v barvách silně kontrastujících s lícovou stranou kůže – například neonově oranžová na tmavě modré kůži, což je častý prvek v moderním designu. Stojí také za to vědět, že barvy na hrany lze mezi sebou míchat, abyste získali dokonalý, vlastní odstín.
Pokud pracujete výhradně s třísločiněnými kůžemi a proces barvení se vám zdá příliš časově náročný, nebo zkrátka dáváte přednost přirozenějšímu vzhledu řemesla, vynikající alternativou bude tradiční leštění. V takovém případě se místo barvy a podkladu používá hladítko na hrany a přípravek jako Tokonole, který vlivem tření spojí vlákna a vytvoří přirozený, lesklý finiš. Pamatujte však, že tato cesta je uzavřena, pokud ve vaší dílně dominuje měkká, barevná chromočiněná kůže – tam zůstává barva na hrany absolutním vládcem.
