Výroba vlastního pouzdra na smartphone je jedním z těch projektů, kterými se nejčastěji začíná dobrodružství se zpracováním kůže. Vyžaduje poměrně málo materiálu, učí základním technikám spojování vrstev a umožňuje téměř okamžitě se těšit z užitečného výsledku. Kožené pouzdro, zasunovací obal nebo kapsička – bez ohledu na název mluvíme o jednoduché, dvoudílné konstrukci. V tomto návodu vám ukážu, jak takové pouzdro od základu navrhnout, vyříznout a ušít. Zaměříme se na klasickou variantu typu „rukáv“ (sleeve). Úroveň obtížnosti je nízká, proto je to skvělý úkol pro naprosté začátečníky. Vytvoření tohoto doplňku připomíná skládání obálky z tvrdého papíru s tím rozdílem, že místo kancelářského lepidla použijeme pevné nitě a řemeslné techniky dokončování.
Základní výzvou v tomto projektu není samotné šití, ale správné naplánování rozměrů. Kůže má svou tloušťku a telefon objem. Pokud vyříznete dva kusy kůže o přesných rozměrech zařízení a sešijete je, telefon se dovnitř jednoduše nevejde. Projdeme tímto procesem metodicky, abychom se vyhnuli frustraci a plýtvání materiálem. Hotové pouzdro na telefon z pravé kůže se časem pokryje ušlechtilou patinou a přizpůsobí se tvaru zařízení.
Co budete potřebovat
Aby práce probíhala hladce, shromážděte všechny materiály a sedlářské nářadí na pracovní desce před zahájením řezání. Výběr správných surovin má klíčový význam pro trvanlivost a estetiku hotového výrobku.
Materiály:
- Třísločiněná kůže o tloušťce 1,5 mm: To je optimální volba pro pouzdro. Kůže o této tloušťce je dostatečně tuhá, aby chránila displej před nárazy, ale natolik pružná, aby se časem vytvarovala kolem telefonu. Třísločinění umožňuje tvarování za mokra a krásné zaleštění hran. Chromočiněná kůže by byla příliš měkká a její hrany byste nevyhladili uspokojivým způsobem.
- Nitě na kůži: Pro tento projekt doporučuji voskované polyesterové nitě o tloušťce 0,8 mm nebo 1 mm. Skvěle se osvědčí nitě typu Slam nebo Vinymo MBT. Jsou odolné proti prodření, což je klíčové u předmětu, který denně desítkykrát zasouváte a vytahujete z kapsy.
- Kontaktní lepidlo: Vyplatí se vybrat to na vodní bázi, určené přímo jako lepidlo na kůži. Poslouží k dočasnému, ale pevnému spojení hran před vytvořením otvorů pro švy.
- Přípravek na úpravu hran: Tokonole je naprostý standard. Použijeme ho k ochraně a vyhlazení surových hran a rubové strany (vnitřní, chlupaté strany kůže).
- Tvrdý papír nebo karton: Pro přípravu šablony.
Sedlářské nářadí:
- Odlamovací nůž nebo půlkruhový nůž na kůži (round knife): Nářadí musí být dokonale ostré. Kůže o tloušťce 1,5 mm se řeže snadno, ale tupé ostří hrany roztřepí.
- Řezací podložka a kovové pravítko: Protiskluzové pravítko usnadní rovné vedení nože.
- Děrovač na švy: Doporučená rozteč je 4 mm nebo 5 mm. Budete potřebovat vízezubý děrovač na švy (např. se 6 zuby) pro rovné úseky a dvouzubý pro případná zaoblení.
- Dvě sedlářské jehly: Tupé jehly pro ruční šití (sedlářským stehem).
- Kružítko s dělením (wing divider): K vyznačení rovné linie šití podél hrany.
- Hranořízek (edge beveler): Velikost #1 nebo #2. Slouží ke stržení ostrých rohů hrany před jejich vyhlazením.
- Hladítko na hrany (wood slicker): Dřevěný nástroj s drážkami pro vtírání Tokonole.
- Brusný papír: Zrnitost 220, 400 a 800 pro zarovnání hran po slepení.
- Sedlářská palička: S polymerovou hlavou nebo ze surové kůže. Nikdy netlučte do děrovačů kovovým truhlářským kladivem.
Krok za krokem
Proces jsem rozdělil do osmi logických fází. Držte se tohoto pořadí, protože některé chyby (např. opomenutí úpravy horní hrany před slepením) jsou později neopravitelné.
Krok 1: Měření a příprava šablony
Toto je nejdůležitější matematická fáze. Položte telefon na stůl a změřte jeho šířku, výšku a tloušťku. K šířce telefonu musíte přičíst jeho tloušťku a rezervu na švy (obvykle 5 mm z každé strany, tedy celkem 10 mm).
Příklad: Váš telefon má šířku 75 mm a tloušťku 10 mm. Šířka šablony je: 75 mm (telefon) + 10 mm (tloušťka) + 10 mm (dva švy po 5 mm) = 95 mm.
Výška šablony je výška telefonu plus přibližně 10–15 mm rezerva (v závislosti na tom, jak hluboko se má zařízení schovat). Nakreslete tento obdélník na karton, vyřízněte ho a obtočte kolem telefonu, abyste zkontrolovali, zda rozměry dávají smysl. Teprve po ujištění, že papírový model sedí, přeneste tvar na kůži. Pomocí šídla jemně obkreslete šablonu na lícové straně kůže. Vyřízněte dva identické obdélníky plynulými tahy nože podél kovového pravítka. Vždy řežte po vnější straně obrysu.
Na co si dát pozor: Nůž držte naprosto svisle. Pokud čepel nakloníte, hrana kůže bude seříznutá pod úhlem, což velmi ztíží rovné slepení obou vrstev.
Typická chyba: Příliš těsné měření. Pokud zapomenete přičíst tloušťku telefonu k šířce šablony, ušijete plochou kapsu, do které zasunete nanejvýš pár kreditních karet, ale rozhodně ne smartphone.
Krok 2: Úprava vstupních hran a rubové strany
Než spojíte dva kusy kůže, musíte připravit ty části, ke kterým později nebudete mít přístup. Jde o horní hrany (vstup do pouzdra) a vnitřek (rubovou stranu neboli mizdru). Použijte hranořízek #1 ke stržení ostrých rohů na horní hraně obou vyříznutých dílů, a to jak ze strany líce, tak rubu. Následně naneste prstem nebo dřívkem trochu Tokonole na tuto hranu a energicky ji třete dřevěným hladítkem (wood slicker), dokud nebude hladká a lesklá.
Nyní se věnujte rubové straně. Vnitřek pouzdra by měl být hladký, aby nepoškrábal displej a usnadnil zasouvání telefonu. Naneste tenkou vrstvu Tokonole na celý povrch rubu a rovnoměrně ji rozetřete hladkým kouskem skla nebo plastu, přičemž tlačte vlákna dolů. Nechte zcela zaschnout.
Na co si dát pozor: S Tokonole pracujte opatrně v blízkosti bočních hran, které budete lepit. Kontaktní lepidlo špatně drží na površích uzavřených finišovací chemií.
Typická chyba: Slepení a sešití celého pouzdra před vyhlazením horní hrany. Jakmile je pouzdro uzavřené, stává se úprava vstupu extrémně nepohodlnou a zřídka přináší estetický výsledek.
Krok 3: Nanášení kontaktního lepidla a spojování vrstev
Složte oba kusy kůže lícem ven a ujistěte se, že k sobě pasují. Nyní naneste tenkou, rovnoměrnou vrstvu kontaktního lepidla na boční a spodní hranu rubové strany obou dílů. Proužek lepidla by měl být široký přibližně 5–6 mm. Klíčem k úspěchu u kontaktních lepidel je trpělivost. Nespojujte díly hned. Počkejte asi 10–15 minut, než lepidlo zaschne a stane se průhledným a na dotek lepkavým, ale nebude špinit prsty.
Když je lepidlo připravené, přiložte přesně jednu vrstvu ke druhé, začněte od spodních rohů a pevně přitiskněte. Slepené hrany můžete opatrně poklepat sedlářskou paličkou, abyste spoj posílili.
Na co si dát pozor: Lepidlo nanášejte velmi precizně. Pokud přesáhnete vyznačených 5 mm, bude vnitřek pouzdra lepkavý, což ztíží vkládání telefonu a bude přitahovat nečistoty.
Typická chyba: Spojování mokrého lepidla. Pokud spojíte díly hned po nanesení lepidla na vodní bázi, voda nebude mít jak odpařit a spoj bude velmi slabý a při vytváření otvorů povolí.
Krok 4: Broušení a zarovnání vnějších hran
I při tom nejpřesnějším řezání jsou po slepení dvou vrstev hrany málokdy dokonale rovné. Aby pouzdro vypadalo profesionálně, musíte proměnit dvě vrstvy kůže v jeden kompaktní blok. Použijte brusný papír se zrnitostí 220, omotaný kolem tvrdého špalíku (např. dřevěného). Bruste boční a spodní hrany v jednom směru, dokud nezmizí dělicí čára mezi vrstvami a hrana nebude dokonale plochá a rovná pod úhlem 90 stupňů k líci. Poté proces zopakujte s papírem zrnitosti 400, abyste vyhladili rýhy po hrubším zrnu.
Na co si dát pozor: Netlačte na špalík příliš silně, abyste nerozlepili slepené okraje. Špalík držte kolmo ke kůži.
Typická chyba: Vynechání broušení a přechod rovnou k nanášení Tokonole. Žádný chemický prostředek nezamaskuje křivě slepené, nerovné vrstvy. Tokonole povrch vyhladí, ale nezarovná ho.
Krok 5: Vyznačení linie a ražení otvorů
Na kružítku s dělením nastavte vzdálenost 3 mm nebo 4 mm. Ořete jedno rameno kružítka o vnější hranu pouzdra a druhým veďte jemnou rýhu na lícové straně kůže podél slepených boků a dna. To je vaše vodicí linie pro děrovač na švy.
Přiložte děrovač na švy (např. 4 mm) k vyznačené linii. Udeřte rázně sedlářskou paličkou, dokud zuby neprorazí obě vrstvy kůže a nevyjdou skrz. Pro udržení stejných rozestupů vložte při dalším úderu první dva zuby děrovače do dvou posledních otvorů vytvořených v předchozím kroku. V rozích (pokud jste se rozhodli pro zaoblené dno) použijte dvouzubý děrovač na švy, abyste plynule překonali oblouk.
Na co si dát pozor: Děrovač musíte držet naprosto svisle (pod úhlem 90 stupňů k pracovní desce v obou osách). V opačném případě bude linie švu na zadní straně pouzdra vlnitá, i když zepředu vypadá dokonale.
Typická chyba: Údery různou silou. Způsobuje to, že otvory na zadní straně mají různou velikost, což drasticky zhoršuje estetiku hotového švu.
Krok 6: Šití sedlářským stehem
Odměřte si nit. Pro šití tloušťky dvou vrstev 1,5 mm budete potřebovat voskovanou nit o délce přibližně 4–5krát přesahující délku plánovaného švu. Navlékněte po jedné jehle na každý konec nitě a zajistěte je propíchnutím nitě jehlou (tzv. sedlářské blokování nitě).
Začněte šít od horního otvoru. Provlékněte nit tak, abyste měli na obou stranách kůže její stejnou délku. Sedlářský steh spočívá v provlékání obou jehel stejným otvorem z opačných stran. Nejprve vložte levou jehlu, protáhněte, a poté do stejného otvoru vložte pravou jehlu a utáhněte nit z obou stran stejnou silou. Opakujte tento proces až do samého konce. U posledního otvoru se vraťte o dvě dírky zpět (backstitch), abyste šev zajistili, a následně odstřihněte nitě blízko kůže a konce zatavte zapalovačem.
Na co si dát pozor: Opakovatelnost je tajemstvím krásného švu. Vždy vkládejte jehly ve stejném pořadí (např. vždy nejprve levá, pak pravá nad ní) a utahujte nit stejnou silou.
Typická chyba: Propíchnutí nitě druhou jehlou uvnitř otvoru. Pokud to uděláte, nebudete schopni šev správně utáhnout a v případě chyby bude párání bez přestřižení nitě nemožné.
Krok 7: Stržení hran a finální úprava
Jakmile je pouzdro sešité, hrany získaly zpět svou stabilitu. Nyní použijte hranořízek #1 nebo #2 ke stržení ostrých rohů na vnějších hranách (zepředu i zezadu). Díky tomu získá hrana zaoblený profil a nebude se během používání „houbovatět“ (třepit).
Naneste tenkou vrstvu Tokonole na obroušené a stržené hrany. Vezměte hladítko na hrany (wood slicker) a rychlými, energickými pohyby hranu vyleštěte. Tření vytváří teplo, které aktivuje vosky a pryskyřice v přípravku a uzavírá póry kůže. Hrana by se měla stát hladkou, jednolitou a lesklou. Na závěr ji můžete přetřít kouskem hrubého plátna (canvas), abyste jí dodali konečný lesk.
Na co si dát pozor: Nenanášejte příliš mnoho Tokonole najednou. Přípravek schne poměrně rychle a jeho přebytek může stéct na lícovou stranu kůže a zanechat těžko odstranitelné skvrny.
Typická chyba: Leštění hrany s použitím příliš velkého tlaku. Místo vyhlazení hrany ji můžete zmáčknout a zdeformovat. Důležitá je rychlost pohybu (tření), nikoli tlak.
Krok 8: Tvarování za mokra (volitelné, pro dokonalé přizpůsobení)
Třísločiněná kůže má fantastickou vlastnost – pamatuje si tvar, pokud je namočena a vysušena na kopytu. Pokud je vaše pouzdro trochu příliš těsné nebo chcete, aby získalo trojrozměrný tvar telefonu, můžete ho vytvarovat.
Zabalte telefon těsně do potravinářské fólie (několik vrstev), abyste ho ochránili před vlhkostí. Otřete líc a vnitřek pouzdra vlhkou houbičkou (nenamáčejte ho úplně, kůže má být jen lehce vlhká, pružná). Zasuňte zafóliovaný telefon dovnitř. Prsty vymodelujte kůži kolem hran zařízení. Nechte telefon uvnitř několik hodin, dokud kůže zcela neuschne. Po vyjmutí zařízení si pouzdro zachová jeho tvar.
Na co si dát pozor: Kůže je po namočení velmi náchylná k poškrábání. Dávejte pozor na nehty a nástroje, kterými materiál přitlačujete.
Typická chyba: Přemáčení kůže. Příliš velké množství vody vyplaví přírodní třísloviny a po uschnutí se kůže stane tvrdou jako prkno a lámavou.
Nejčastější chyby
I s dobrým plánem je snadné klopýtnout na detailech. Zde je přehled nejčastějších problémů, se kterými se začínající brašnáři setkávají při šití pouzdra.
1. Špatný výběr kůže. Použití tenké, měkké chromočiněné kůže (např. oděvní) způsobí, že pouzdro bude ochablé jako hadr. Neochrání telefon a hrany nepůjde vyhladit pomocí Tokonole, takže se začnou rychle třepit. Vždy vybírejte tuhou třísločiněnou kůži o tloušťce přibližně 1,5 mm.
2. Ignorování tloušťky zařízení při navrhování. Zapomínání na to, že telefon je 3D objekt, nikoli plochý papír. Pokud nepřičtete tloušťku zařízení k celkové šířce šablony, vyrobíte pouzdro, do kterého se smartphone nevejde.
3. Křivé vedení děrovačů na švy. Úzké hrany pouzdra (šev obvykle běží 3–4 mm od okraje) neodpouštějí chyby. Pokud nakloníte děrovač na švy směrem ven, zuby mohou vyjít bokem hrany a zničit celý díl.
4. Nedostatek trpělivosti při lepení. Nanášení silné vrstvy lepidla a okamžité spojování vrstev způsobí, že se kůže při prorážení otvorů rozlepí. Kontaktní lepidlo musí před stlačením odvětrat.
Co dál
Ušití základního zasunovacího pouzdra je vynikající zkušební polygon. Jakmile tuto formu zvládnete, můžete začít návrh upravovat. Přidejte zvenku plochou kapsičku na platební kartu nebo občanský průkaz (musíte ji přišít k přednímu panelu před slepením celku). Můžete také na horní hraně vyříznout půlkruhový výřez (tzv. thumb notch), který usnadní vysouvání telefonu palcem.
Pokud v budoucnu použijete silnější třísločiněnou kůži (alespoň 2 mm), zkuste ozdobit lícovou stranu. Takový materiál skvěle přijímá ražbu. Pomocí raznice do kůže na ni můžete nanést iniciály nebo geometrický vzor (jen pamatujte, že to musíte udělat před slepením vrstev, na naplocho položeném dílu). Získané znalosti o spojování a úpravě hran úspěšně využijete v dalších projektech – od jednoduchých peněženek až po řemínky k hodinkám.
