Chcete-li zjistit, zda je kůže pravá, zapojte hned několik smyslů. Pravá kůže má svůj charakteristický, organický zápach a její povrch (líc) se vyznačuje jedinečnými, nepravidelnými póry a drobnými nedokonalostmi. Podívejte se na hranu materiálu – u přírodní kůže uvidíte vláknitou strukturu, zatímco koženka bude mít hladký, slitý okraj, často podlepený textilií.
V době pokročilých technologií a stále dokonalejších syntetických materiálů může být rozeznání pravé kůže od jejích imitací, jako je koženka nebo populární „ekokůže“, docela oříšek. Výrobci syntetických materiálů se předhánějí v kopírování vzhledu a textury přírodního líce. Příroda však naštěstí stále zanechává určité nezaměnitelné stopy, které trénované oko, nos i hmat dokážou odhalit. Existuje několik jednoduchých, nedestruktivních metod, díky nimž si s velkou jistotou ověříte pravost koženého výrobku na základě zásadních rozdílů ve struktuře a vlastnostech těchto materiálů.
Vizuální test: Na co se zaměřit?
Prvním a nejdůležitějším testem je důkladná prohlídka materiálu. Začněte u hrany. Pokud máte přístup k průřezu materiálu – ve švu, u zipu nebo na přiloženém vzorku – je to to nejlepší místo pro analýzu. Přírodní kůže má charakteristickou, vláknitou strukturu. Uvidíte hustou síť propletených kolagenových vláken, která ze strany rubu (mizdry) působí jako jemný chloupek. Tato struktura je nepravidelná a organická. V případě syntetických materiálů bude průřez vypadat úplně jinak. Nejčastěji uvidíte vrstvenou stavbu: svrchní vrstvu polyuretanu nebo PVC a pod ní textilní nosič – síťovinu nebo tkaninu. Hrana bude vypadat „hladce odříznutá“, bez jakýchkoli viditelných vláken.
Následně se zblízka podívejte na povrch, tedy na líc. Pravá kůže je přírodní materiál, a proto je ze své podstaty nedokonalá. Hledejte drobné nepravidelnosti: jemné rozdíly v textuře, jedinečné uspořádání pórů (vlasových folikulů), drobné jizvičky, žilky nebo vrásky. Tyto „vady“ jsou ve skutečnosti znakem pravosti. Povrch syntetické kůže je většinou až příliš dokonalý. Vzor je na ní strojově vyražen, což znamená, že je pravidelný a na celém povrchu se opakuje. Pokud vidíte naprosto jednolitý, opakující se vzor „zrnitosti“ nebo jiné textury, měli byste zpozornět.
Test hmatem a čichem: Co ucítíte?
Vaše ruce a nos jsou mocnými nástroji pro ověření. Zavřete oči a přejeďte dlaní po povrchu materiálu. Pravá kůže je na dotek obvykle teplá a „prodyšná“. Má svou jedinečnou, lehce drsnou, ale zároveň měkkou texturu. Syntetická kůže bývá naopak chladná, hladká a nepříjemně „plastová“. Zkuste materiál ohnout. Přírodní kůže, zejména ta lícová, vytvoří při ohybu síť drobných, nepravidelných vrásek, které po narovnání opět zmizí. Syntetika často vytvoří nepřirozený, ostrý zlom, nebo se prostě jen ohne, aniž by se vzhled jejího povrchu jakkoli změnil.
Dalším, a pro mnohé rozhodujícím, testem je zkouška čichem. Přibližte materiál k nosu a zhluboka se nadechněte. Pravá kůže má velmi specifickou, bohatou a nezaměnitelnou vůni, která je směsí organického pachu a tónů tříslovin či jiných činidel použitých při jejím zpracování. Tuto vůni si jen stěží spletete s něčím jiným. Syntetické materiály voní naprosto odlišně. Nejčastěji vydávají chemický, ostrý zápach plastu nebo gumy, což je způsobeno přítomností polyuretanu (PU) nebo polyvinylchloridu (PVC). Výrobci se někdy snaží tento zápach maskovat parfémy, ale trénovaný nos dokáže umělý, chemický podtón odhalit. Někdy imitace nevoní vůbec, což je také varovný signál.
Jednoduché fyzikální testy: Voda a oheň (s opatrností!)
Pokud máte stále pochybnosti, můžete provést dva jednoduché fyzikální testy, které ovšem vyžadují jistou dávku opatrnosti. Prvním z nich je test kapkou vody. Kápněte na povrch kůže malé množství vody. Do většiny přírodních usní (s výjimkou těch silně lakovaných nebo hydrofobně impregnovaných) se voda po několika desítkách sekund začne pomalu vsakovat a zanechá tmavší skvrnku, která po zaschnutí zmizí. Je to dáno tím, že kůže je porézní materiál. Na syntetické kůži, která je v podstatě plastem, zůstane kapka na povrchu stát donekonečna a nevsákne se.
Druhý test je definitivní a destruktivní, proto ho provádějte pouze tehdy, máte-li k dispozici malý, nepotřebný odřezek materiálu, u kterého vám nebude vadit jeho zničení. Jde o zkoušku ohněm. Přidržte na chvíli okraj vzorku v blízkosti plamene zapalovače (nevkládejte jej přímo do ohně). Pravá třísločiněná kůže se začne smršťovat a doutnat, přičemž bude vydávat charakteristický zápach pálených vlasů nebo rohoviny. Syntetický materiál se začne okamžitě tavit, kapat a hořet jasným plamenem, za vzniku černého, štiplavého kouře a ostrého zápachu tavícího se plastu. Tento test dává stoprocentní jistotu, ale je spojen se zničením vzorku.
Nejúčinnější metodou je nakonec kombinace všech těchto pozorování. Zřídkakdy poskytne jeden jediný test jednoznačnou odpověď, ale pokud materiál vypadá jako pravá kůže, voní tak, je teplý na dotek a má vláknité hrany, můžete si být jeho pravostí téměř jisti. Při nákupu kůže u ověřených dodavatelů, jako je Craft-Point, máte jistotu, že dostanete přesně to, co si objednáte, a to bez nutnosti provádět složité detektivní pátrání.
