Pravou přírodní kůži poznáte podle specifické, organické vůně, nepravidelné textury lícové strany a vláknitého průřezu hrany. Přírodní kůže jemně absorbuje vodu a je na dotek teplá, zatímco syntetické materiály páchnou chemií, mají opakující se vzor a voda po nich stéká.
V době pokročilých výrobních technologií dokážou umělé materiály až k nerozeznání připomínat ty pravé. Výrobci polyuretanových imitací dosáhli mistrovství v ražení umělých pórů a přidávání vůní do svých produktů. Pro začínajícího brašnáře nebo zákazníka, který hledá trvanlivou galanterii, je schopnost neomylně rozeznat přírodní kůži od syntetické (tzv. eko kůže) naprosto klíčová. Omyl v tomto ohledu neznamená jen ztrátu peněz, ale také jistotu, že výrobek začne po roce či dvou praskat a loupat se. Naštěstí existuje několik spolehlivých, smyslových testů, které umožní odhalit i ten nejlepší padělek na základě jedinečných, organických vlastností pravého materiálu.
Čich a hmat – první linie obrany
Tím nejzákladnějším a zároveň nejúčinnějším nástrojem pro ověření je náš nos. Pravá přírodní kůže, zejména třísločiněná kůže, má velmi specifickou, bohatou, lehce nasládlou nebo zemitou vůni. Ta vyplývá z přírodních tříslovin, olejů a vosků použitých během procesu činění. Dokonce i chromočiněná kůže má svou charakteristickou, masitou notu. Syntetické materiály se vždy prozradí zápachem chemie, plastu nebo ropných derivátů. Ačkoliv někteří výrobci stříkají levné kabelky koženými aromaty, tato vůně rychle vyprchá a odhalí plastový základ.
Dalším testem je hmat. Přírodní kůže je organický materiál, který dýchá a přizpůsobuje se okolní teplotě. Po přiložení dlaně se rychle zahřeje. Naopak polyuretan (PU) nebo polyvinylchlorid (PVC) fungují jako izolanty – na dotek působí chladně, kluzce a mrtvě. Vyplatí se také podívat na texturu lícové strany. U pravé kůže je uspořádání pórů, drobných vrásek, jizev či strií jedinečné jako otisky prstů. Pokud na povrchu materiálu vidíte dokonale se opakující, geometrický vzor pórů, máte co do činění s matricí vyraženou do plastu.
Test hrany a průřezu materiálu
Pokud máte přístup k surové hraně materiálu (např. při nákupu celých usní nebo na neobšitých místech hotového výrobku), je situace naprosto jednoduchá. Průřez pravé kůže ukazuje pevnou, hutnou strukturu kolagenových vláken, která plynule přechází z hladkého líce nahoře do volnější, vláknité rubové strany (mizdry) dole. Nenajdete tam žádné vrstvy.
V případě syntetických materiálů na průřezu vždy zpozorujete vrstvení. Obvykle to bude textilní síťovina nebo netkaná textilie úplně dole, pokrytá jednolitou, hladkou vrstvou pěnového plastu na povrchu. Pokus o rozvrstvení hrany nehtem u umělé kůže často končí snadným oddělením polyuretanové vrstvy od textilního podkladu. Sluší se dodat, že pouze přírodní třísločiněná kůže umožňuje zahlazení hran třením (burnishing) za použití přípravků, jako je Tokonole – plastová hrana se jednoduše roztaví nebo sroluje.
Reakce na vodu a test ohybem
Poslední, ale velmi směrodatnou zkouškou je test kapkou vody. Přírodní kůže díky své porézní struktuře absorbuje vlhkost. Pokud kápnete malou kapku vody na surovou (lakem nechráněnou) kůži, všimnete si, že po chvíli začne pronikat do materiálu a vytvoří tmavší skvrnku, která po zaschnutí zmizí. Syntetické materiály jsou zcela voděodolné – kapka vody se na nich bude perlit a stékat, aniž by zanechala jakoukoli stopu po vsáknutí.
Vyplatí se provést také test ohybem. Uchopte materiál a silně jej stiskněte nebo ohněte. Pravá přírodní kůže se organicky zvrásní, což připomíná chování kůže na lidské dlani, a ohyb bude plynulý. Syntetika se ostře zlomí a pod silným tlakem může v místě ohybu změnit barvu kvůli pnutí plastu. Znalost těchto rozdílů vám umožní s jistotou se pohybovat na trhu s materiály a zaručí, že vaše projekty budou postaveny na ušlechtilé a trvanlivé surovině.
