K šití kůže na stroji potřebujete stroj se silným motorem a trojitým podáváním, speciální jehly na kůži (např. Schmetz systém 135x17) a silnější, syntetické nitě (polyesterové nebo nylonové). Použijte delší steh (4-6 mm) a teflonovou nebo kolečkovou patku, abyste zabránili přilepování materiálu.
Šití kůže na stroji je dovednost, která posune vaši brašnářskou dílnu na zcela novou úroveň efektivity a možností. Přistupovat k tomuto úkolu s mentalitou krejčího šijícího bavlnu je však přímou cestou k frustraci, zničeným projektům a poškozenému stroji. Kůže je na rozdíl od látky hustý, nepoddajný materiál a hlavně – neodpouští chyby. Každé vpíchnutí jehly zanechává trvalý, nevratný otvor. Proto je klíčem k úspěchu správná příprava, která stojí na třech pilířích: správném stroji, specializovaném příslušenství a znalosti specifické techniky práce. Zvládnutí strojového šití kůže vyžaduje pochopení její povahy a přizpůsobení celého procesu tomuto materiálu.
Výběr stroje a jeho konfigurace pro šití kůže
Základní chybou je snaha šít silnější kůži na běžném domácím šicím stroji. Jistě, může si poradit s velmi tenkou oděvní kůží (0,6-0,8 mm), ale u jakéhokoliv silnějšího materiálu se objeví problémy: vynechávání stehů, lámání jehel a v nejhorším případě – poškození motoru nebo mechanismů. Domácí stroje mají příliš slabé motory a co je důležitější, nemají vhodný systém podávání materiálu. Standardní zoubkové (spodní) podávání bude škrábat a značit spodní stranu kůže, zatímco si nedokáže poradit s posunem přilnavé svrchní vrstvy.
Skutečné šití kůže začíná u průmyslových šicích strojů. Nejdůležitější vlastností, kterou byste měli hledat, je trojité podávání (anglicky compound feed nebo triple feed). V takovém systému je materiál posouván současně třemi prvky: spodními zoubky, kráčející patkou a samotnou jehlou, která zapíchnutá do materiálu jej také posouvá vzad. Tento synchronizovaný pohyb zaručuje, že se i silné a kluzké vrstvy kůže posouvají rovnoměrně, bez rizika prokluzování a vzniku nerovnoměrných stehů. Oblíbené modely strojů s trojitým podáváním jsou např. Juki DNU-1541. Alternativou jsou stroje s dvojitým podáváním (zoubkovým a jehelním), které i tak představují velký krok vpřed oproti domácím strojům. Výběr mezi strojem s plochým ložem (pro šití panelů) a ramenovým strojem (pro obšívání tašek, peněženek) už závisí na specifikách vaší výroby.
Jehly, nitě a patky - svatá trojice strojového šití
Ani ten nejlepší stroj neobstojí bez správně zvoleného příslušenství. Začněme u jehel. Na kůži se používají speciální jehly s řezným hrotem (např. s označením LR, S, D, SD). Místo toho, aby vlákna odtlačovala jako u látky, taková jehla vyřízne do kůže přesný otvor, což snižuje tření, teplotu a riziko přetržení nitě. Velikost jehly musí odpovídat tloušťce nitě – čím silnější nit, tím silnější jehla. Nezapomeňte jehly pravidelně měnit, a to i po několika hodinách intenzivní práce, protože tupá jehla kůži trhá a může vést k vynechávání stehů.
Dalším prvkem jsou nitě. Na bavlnu rovnou zapomeňte – není odolná vůči vlhkosti a tření. V brašnářství kralují syntetické nitě: polyesterové (např. Serafil, A&E Anefil) nebo nylonové (bonded nylon). Jsou extrémně pevné a odolné vůči vnějším vlivům. Jejich tloušťka se určuje číslováním 'tex' nebo 'ticket' (např. č. 40, 30, 20) – čím nižší číslo, tím silnější nit. Pro jemnější galanterii se nejčastěji používá tloušťka 40-30, pro těžší projekty 20 nebo dokonce 10. Posledním dílkem skládačky je patka. Standardní kovová patka se bude 'lepit' na povrch kůže a blokovat její posun. Řešením je použití patky s teflonovou spodní stranou nebo kolečkové patky, které po materiálu hladce kloužou.
Technika a typické chyby při šití kůže
Když už máte správné vybavení, musíte mít na paměti ještě několik technických zásad. Za prvé, délka stehu. Na rozdíl od látek používáme u kůže mnohem delší steh, obvykle v rozmezí 4-6 mm. Příliš krátké stehy vytvářejí perforační čáru, která kůži oslabuje a může vést k jejímu roztržení podél švu. Za druhé, nikdy nezačínejte pracovat na samotném projektu bez předchozího testování. Použijte kousek stejné kůže (nejlépe slepený ze stejného počtu vrstev, jaký budete šít) a zkontrolujte na něm napětí nitě, délku stehu a celkový vzhled švu.
Další železné pravidlo: ke spojování kůže nikdy nepoužívejte špendlíky. Zanechávají trvalé dírky. Místo toho k dočasnému spojení vrstev před šitím použijte lepidlo na kůži nebo tenkou oboustrannou pásku, kterou nanesete do přídavku na šev, jenž se později odřízne. Během samotného šití se nesnažte materiál tlačit nebo tahat silou. Vaší rolí je jemně ho vést a udržovat rovnou linii – veškerou práci spojenou s posunem by měl odvést stroj. A nakonec, opatrně se zapošíváním (zpětným chodem). Agresivní zapošívání může vytvořit ošklivé ztluštění a potrhat kůži. Bezpečnější a elegantnější metodou je nechat na konci švu asi 10 cm dlouhé konce nití, protáhnout horní nit na rubovou stranu a ručně uvázat pevný uzel.
Šití kůže na stroji je proces, který odměňuje trpělivost a pečlivost. Investice do správného stroje s trojitým podáváním je klíčová pro každého, kdo to s brašnářstvím myslí vážně. Je to nástroj, který otevírá dveře k rychlé a opakovatelné výrobě vysoce kvalitních produktů. Pamatujte, že každý stroj a každá kůže je jiná, proto je neustálé testování a získávání zkušeností na odřezcích tou nejlepší cestou k mistrovství v tomto oboru.
