K broušení a finálnímu leštění nožů (obtahování) se používá výhradně silná a tvrdá třísločiněná kůže o tloušťce 3–4 mm. Nejlépe se osvědčuje přírodní hovězí jucht, jehož mizdra (rubová strana) skvěle přijímá lešticí pasty, zatímco hladký líc slouží ke konečnému vyhlazení ostří.
Závěrečná fáze broušení nožů, břitev nebo řezbářských dlát, známá jako obtahování (z angl. stropping), vyžaduje použití materiálu, který odstraní mikroskopický otřep vzniklý po použití vodních kamenů a vyleští ostří do zrcadlového lesku. K tomuto účelu se absolutně nehodí měkké oděvní, čalounické nebo chromočiněné kůže, protože jejich pružná struktura se pod tlakem čepele prohýbá, což vede k zaoblení a ztupení pečlivě vytaženého ostří. Ideální kůže na obtahování musí být tuhá, tvrdá a musí mít odpovídající hustotu vláken. Z tohoto důvodu je jedinou správnou volbou silná třísločiněná kůže, nejčastěji v podobě surového hovězího juchtu. Její přirozená, otevřená struktura dokonale spolupracuje s lešticími pastami a dostatečná tloušťka zajišťuje stabilitu na tvrdém dřevěném podkladu, což je klíčové pro udržení konstantního úhlu při tažení čepele.
Parametry ideálního obtahovacího řemene
Při výběru materiálu na obtahovací řemen je třeba věnovat pozornost několika kritickým parametrům. Především je to tloušťka: optimální hovězí kůže pro toto použití by měla mít tloušťku v rozmezí od 3,0 mm do 4,0 mm. Příliš tenká kůže dostatečně neodpruží tlak a může se rychle proříznout, zatímco silnější zaručuje dlouhou životnost a potřebnou tuhost. Materiál musí být naprosto plochý a bez hlubokých jizev, záhybů nebo vad na lícové straně, které by mohly narušit plynulý pohyb čepele a poškodit samotné ostří.
Nejlepší částí usně pro obtahovací řemeny je vaz nebo krupon. Jde o části s nejkompaktnější a nejhustší strukturou vláken, které se vyznačují minimální tažností. Je nutné vyhnout se kůži z oblasti břicha (slabin), protože její volná, „houbovitá“ stavba neposkytne noži dostatečný odpor. Kůže by měla být v surovém stavu – bez jakýchkoliv továrních úprav, vosků nebo finišů, které by zablokovaly schopnost vstřebat lešticí pastu. Přírodní, světlý jucht je v tomto ohledu bezkonkurenční.
Lícová strana a mizdra v procesu vyhlazování
Obtahovací řemen se obvykle skládá ze dvou pracovních ploch, které využívají obě strany kůže. Vnitřní strana, zvaná mizdra (rubová strana), se vyznačuje mírně semišovou, drsnou texturou. Právě na tuto stranu se nanášejí lešticí pasty (např. s oxidem chromitým nebo diamantové). Drsná struktura mizdry funguje jako mikroskopická houba, která dokonale zachycuje a udržuje brusivo. Tažení nože po této straně představuje hlavní fázi leštění a odstraňování mikro-otřepů.
Naopak vnější, hladká strana (lícová strana), se většinou ponechává v čistém stavu, bez jakýchkoliv past, nebo se ošetřuje jen velmi jemnými emulzemi. Slouží ke konečnému, finálnímu vyhlazení ostří, čímž mu dodává extrémní ostrost, která umožňuje hladké řezání papíru nebo holení chlupů. Při výrobě vlastního obtahovacího řemene řemeslníci často lepí dva pruhy kůže na dřevěné prkénko – jeden mizdrou nahoru (pro pastu) a druhý lícem nahoru (pro finiš), čímž vznikne kompletní, oboustranný nástroj.
Lešticí pasty a údržba nástroje
Samotná kůže má díky přírodním křemičitanům velmi jemné abrazivní vlastnosti, plné účinnosti však dosahuje až ve spojení s vhodnou chemií. Lešticí pasty se vyrábějí v různých hrubostech, které se označují barvami (např. zelená je obvykle oxid chromitý o zrnitosti přibližně 0,5 mikronu). Pasta se rovnoměrně vtírá do mizdry, přičemž je třeba se vyvarovat nanesení příliš silné vrstvy, která by mohla způsobit spíše klouzání čepele než její leštění. Časem povrch kůže pokrytý pastou zčerná – to je přirozený jev sbírání mikroskopických pilin oceli z ostří.
Aby obtahovací řemen sloužil dlouhá léta, vyžaduje minimální údržbu. Pokud je kůže příliš suchá a začne praskat, můžete do ní vetřít doslova pár kapek přípravku paznehtový olej (neatsfoot oil), abyste vláknům vrátili pružnost. Je však třeba to dělat nanejvýš úsporně, aby nedošlo ke změknutí pracovní plochy. Když je řemen pokrytý pastou silně znečištěný nebo zaleštěný, můžete jej jemně přebrousit jemným brusným papírem, čímž se odhalí čerstvá vrstva mizdry a můžete nanést novou dávku pasty.
Pamatujte, že technika obtahování na kůži se liší od práce na kamenech. Nůž se vždy táhne hřbetem napřed (ostřím dozadu), přičemž hřbet nože táhnete směrem k sobě. Pokus o tlačení ostří dopředu, jako na brousku, kůži okamžitě prořízne, čímž se nástroj zničí a vzniká riziko zranění. Dodržení správného tlaku a úhlu je klíčem k dosažení dokonalé ostrosti břitvy.
